Skip to content

Bílá nemoc Karel Čapek

V jisté, blíže neurčené zemi, se rozmohla epidemie tzv. bílé nemoci. Jde pravděpodobně o jakousi formu malomocenství, která se projevuje bílými skvrnami na kůži. Šíří se dotykem a ze začátku pouze mezi chudými a starými lidmi. Zemi ovládá diktátor Maršál, který se připravuje na výbojnou válku proti menšímu sousednímu státu. V tom mu pomáhá vlastník zbrojovek baron Krüg. Mladý doktor Galén vynalezl lék proti bílé nemoci, ale poskytuje ho pouze chudým lidem, lidem bez moci a vlivu. Těm vlivnějším Galén lék vydat odmítá. Když onemocní baron Krüg, zavolá Galéna, aby ho vyléčil. Ten mu dává podmínku – musí okamžitě zastavit zbrojení, jinak mu lék nebude vydán. Krüg žádá Maršála, aby uzavřel mír, ten však trvá na dalším zvýšení zbrojní výroby a Krüg ze zoufalství spáchá sebevraždu. Po jeho smrti začíná útok na sousední zemi. Maršál na sobě zpozoruje bílou skvrnu a vyzývá fanatiky k dalšímu výbojnému tažení. Maršálova dcera pozve Galéna, aby ho vyléčil, ten má ale stále stejnou podmínku – Maršál musí uzavřít mír. Teprve na naléhání své dcery a mladého Krüga, je ochoten uzavřít mír a splnit tak Galénovu podmínku pro poskytnutí léku. Dá zavolat Galéna, ale ten se před Maršálovým palácem střetne se skandujícím davem a protože se snaží odporovat jejich provolávání hesla: „Ať žije Maršál, ať žije válka!“ je davem ubit a jeho léky rozdupány. Dav v tu chvíli netuší, že svým fanatismem prakticky zabili oslavovaného vůdce.

MŮJ NÁZOR:

Bílá nemoc je symbolická hra, kterou Karel Čapek napsal v předvečer 2. světové války. Už v té době si Čapek, jako jeden z mála, uvědomoval nebezpečí, které pro tehdejší Evropu představovalo Hitlerovo Německo. Ono malomocenství (bílá nemoc), není ve skutečnosti nemocí těla ale nemocí mysli. Bíle skvrny jsou symbolem hlubokého rozvratu bílé rasy, který Čapek viděl v násilnických metodách a touze po světovládě.

Tragédie končí otevřeně s otázkou: Uvědomí si národ, že je celý nemocen, že jeho vlastní smýšlení je ona obludná bílá nemoc anebo bude pokračovat ve své zaslepené válce do té doby, než všichni pomřou?

Čapkova díla jsou jedinečná především svou naléhavostí a také tím, že nutí čtenáře přemýšlet a klást si otázky – tedy nebýt jen jakousi stádovou ovcí. Protože největší nebezpečí pro lidskou společnost se skrývá ve slepém následování davu a nahrazení vlastních názorů názory fanatiků.

CITÁT Z KNIHY:

Dr. Galén: Ne! Válka ne! Nesmí být žádná válka! Poslyšte, ne, válka nesmí být!
Výkřiky: Co to říkal? Zrádce! Zbabělec! Mažte ho!
„Dr. Galén: Musí být mír! Pusťte mne – já jdu k maršálovi –
Výkřiky: Urazil maršála! Na lucernu! Zabte ho!
Hlučící zástup se zavře kolem Doktora Galéna. Zmatená vřava.
Zástup se rozestupuje. Na zemi leží Dr. Galén a jeho kufřík.
Syn kopne do něho: Vstávej, potvoro! Koukej mazat, nebo –
Jedem ze zástupu klekne k ležícímu: Počkat, občane. Ono je po něm.
Syn: Žádná škoda. O jednoho zrádce míň. Sláva maršálovi!
Zástup: Ať žije maršál! Maršál! Mar-šál!
Syn otevře kufřík: Hele, byl to nějaký doktor! Rozbíjí lahvičky s léky a dupe na ně. Tak! Ať žije válka! Ať žije maršál!“