Skip to content

Válka s mloky

Čapkův fejetonní román s utopickým námětem „Válka s mloky“ se odehrává na nekonkrétním místě a zobrazuje svět před 2. světovou válkou. Skládá se ze tří knih. Kniha první s názvem „Andrias Scheuchzeri“ popisuje počátek všeho dění a charakterizuje mloky. Kniha druhá pojmenovaná „Po stupních civilizace“ obsahuje soubor novinových výstřižků pana Povondry (vrátný v Bondyho podniku). A konečně kniha třetí: „Válka s mloky“ líčí samotné vyvrcholení děje, konflikty a onu válku s mloky.

karel-capek-valka-s-mloky

Děj románu začíná na ostrově Tama-Masa v jihovýchodní Asii. Nizozemská obchodní loď Kandong Bandoeng, hledající v této lokalitě perly, narazí na podivuhodné vodní živočichy. Domácí domorodci z nich mají hrůzu, již několikrát na ně z moře zaútočili, pro jejich agresivní chování jim začali říkat devils (čerti). Lodní posádce velí zkušený kapitán Van Toch, původně nechtěl domorodcům věřit, až když se jeho lovci perel s podivnými obyvateli moře setkali, začal se o ně kapitán více zajímat. Všiml si, že devils jsou poměrně milí a učenliví tvorové, dokonce mu sami začali přinášet z podmořského dna drahé perly. Po setkání již kapitán nebyl jako dřív. Hlavou se mu honí plány, jak svého zjištění využít. Shodou náhod se Van Toch seznamuje se zámožným panem G. H. Bondym. Aby těch náhod najednou snad nebylo moc, Van Toch (je totiž původně Čech, jmenoval se Vantouch a jeho jméno bylo zkomoleno během pobytu v zahraniční) pozná v Bondym svého dávného přítele z dětství. Van Toch přesvědčí Bondyho, aby investoval do lodí, které pak budou obchodovat s živočichy jakožto výbornými hledači perel. Van Toch pokračuje ve cvičení mořských potvůrek a stává se vrchním kapitánem společnosti.

Mezitím se svět pomalu seznamuje s živočichy, vědci z celého světa se předhánějí ve studiích o jejich životě. Hledají pro ně správné označení, ve většině se shodují, že jde o jakýsi druh mloka (salamandra). Zkoumají jeho intelektuální schopnosti, zjišťují, že jsou schopny naučit se mluvit lidskou řečí, dokážou pracovat s jednoduchým nářadím. Všechny tyto poznatky vedou k jejich postupnému začleňování do pracovního procesu. Jsou prostředkem vhodným především pro nejrůznější vodní stavby, budování hrází, umělých průlivů apod. Jako takové jsou po tisících prodávány po celém světě. Postupně se adaptují na prostředí a začínají si vytvářet svůj svět pod mořskou hladinou. G. H. Bondy zakládá obrovskou společnost Salamander Trade, která má na trhu s mloky monopolní postavení.

Uplyne několik let a množství mloků na Zemi se počítá v miliardách. Ovládají již celý podmořský svět, někteří žijí na pobřeží v blízkosti lidí. Mloci se dokonale sžili s novým údělem ve společnosti. Naivní lidé s nimi vedou čilý obchod, prodávají jim především zbraně a výbušniny, přitom si neuvědomují, jakou hrůzu může jejich počínání ve svém důsledku přinést. Hrozba mloků na sebe nenechá dlouho čekat. Nejprve způsobí několik otřesů při pobřeží, těm lidstvo nevěnuje příliš pozornosti, věří, že jde jen o zemětřesení. Pak však Mloci prostřednictvím rozhlasu varují, že pokud jim Lidstvo neprodá svá území, budou další útoky pokračovat. Mloci se postupem let přemnožili, protože nejsou schopni života v otevřeném moři, potřebují získat pobřežní prostory k vybudování mělčin. Lidstvo odmítá na požadavky Mloků přistoupit, probíhají horlivá jednání zástupců obou stran. Chief Salamander (jde o označení vůdce Mloků, podle autora šlo o člověka) je ochoten spolupracovat s Lidstvem, pokud budou i nadále dodávat bojový arsenál. Zástupci světa to odmítají, Mloci pokračují v záborech území, postupně ovládnou pobřežní oblast Velké Británie, třetinu Francie, dostávají se až do německého Saska.

Závěr románu Čapek zpracoval formou rozmluvy autora se sebou samým. Ve hře je hned několik možných závěrů. Autor nakonec vloží mlokům lidský osud. Mloci, kteří měli původně vytvořit jednolitý národ se zapletou do národnostních sporů, které vyústí jejich úplnou zkázou. Hrozba mloků tak již nehrozí a Země se vrací do své dřívější podoby.

Karel Čapek v tomto románu kritizuje dobyvačné války a tímto svým dílem varuje před nebezpečím fašismu, rasismu a hlavně před zánikem lidské civilizace.